Oficiální stránky KVH Bohumín, z.s.
facebook sites member access
CZ flag
EN flag
Animace starého a nového vzhledu objektu.        Obnovte stránku pro opětovné zobrazení - Ctrl+F5
Logo

Základní informace o bunkrech MO-S5 a MO-S4

Historie KVH Bohumín, z.s.:

Spolek KVH Bohumín, z.s. (Klub vojenské historie) (dříve Občanské sdružení KVH Bohumín) bylo založeno v roce 2000. Jeho hlavním cílem je rekonstrukce pevnostního objektu MO-S5 "Na trati". Objekt byl přičiněním KVH zapsán na seznam kulturních památek 17.8.2004 karta zápisu zde , čímž se podařilo tento jedinečný objekt zachránit od zasypání. Objekt se měl stát pilířem mostu vedoucího do Polska přes blízkou dálnici D1 (bývalá D47). V tomto roce (2004) se také podařilo uspořádat s klubem KVH Maxim rekonstrukci bitvy o osvobození Bohumína 1945. Tato ukázka měla velký úspěch. Potkaly nás také dvě katastrofy: zatopení objektu v roce 2006 a povodeň v roce 2010. V roce 2008 se podařilo domluvit převod pozemků pod objektem z armády na město Bohumín. KVH Bohumín, z.s. má objekt a pozemky v dlouhodobém symbolickém pronájmu.

Stručná historie opevnění:

bunkr MO-S4 Šedá vila Bohumín Po nástupu Adolfa Hitlera se vztahy mezi Československem a Německem značně přiostřily. A vzhledem k tomu, že německá armáda začala zbrojit, vzniklo velké nebezpečí napadení. K vybudování stálého opevnění se naše (tehdy ještě Československá) republika rozhodla po vzoru spojenecké Francie. Zde byla hned po První světové válce postavena Maginotova linie. Ta byla podél celé hranice Francie s Německem. Byly zvažovány i jiné způsoby obrany, ale ty byly zamítnuty. Naše republika měla (a má) velice nevhodný tvar (podlouhlý z východu na západ) a počet vojáků, kteří by museli chránit pohraničí, by silně přesahoval možnosti republiky. Proto bylo zvoleno řešení stálého opevnění a počet nutných vojáků k obraně území se tím snížil. V ČSR se linie opevnění začala budovat na Bohumínsku (tedy u nás) a měla být postupně vybudována kolem celé republiky. Strategie obrany před útočícím Německem byla taková, že budeme postupně ustupovat před útočícím nepřítelem ze západu. Aby nám nemohl vpadnout do boku ze severu (a po anšlusu Rakouska i z jihu), bylo opevnění na severní části hranice bunkr MO-S5 Na trati Bohumín s Německem silnější, tzv. těžké (mělo odolat až několik týdnu) a na západě bylo budováno pouze lehké opevnění (tzv řopíky). Celá republika by postupně ustupovala a čekala na pomoc zahraničních spojenců (Francie, Rusko). Na prvním stavebním podúseku spolupracovali čeští stavitelé s francouzskými a proto jsou zdejší bunkry atypické oproti většině zbývajících v republice. Jako první byl vybudován srub MOS-8 (prosinec 1935). Do celého Bohumínského podúseku dále ještě patří objekty MOS-2 až MOS-7. MOS-1 nebyl vybudován na údajně protest polské vlády.

Mezi hlavní zvláštnosti bohumínských objektů patří tyto:

  • až na MOS-5 a MOS-6 jsou všechny objekty jednopodlažní,
  • všechny studny jsou zde kopané (namísto vrtaných, jak tomu bylo u většiny objektů později),
  • místo dvojčete těžkých kulometů se zde používaly dva těžké kulomety vzor 35 a to v provedení sólo (samostatných střílnách). Později zaměněny za "standardní" kulomety vz. 37,
  • protitankový kanón je ve samostatné střelecké místnosti, namísto v jedné společné s kulomety, a není spřažen s těžkým kulometem (ten se používal pro zaměření cíle a tím se šetřila munice kanónu),
  • na levé části MOS-5 je vybudován nouzový východ. Toto řešení je jedinečné, protože nouzové východy se budovaly pouze u tvrzí. Zde měl sloužit pro případ, že by byl zničen podchod pod tratí a vojáci by byli v objektu uvězněni,
  • na MOS-4 je snížena nejenom šachta s kopulí ale také další tři místnosti(ubikace mužstva, telefonista, místnost pro velitele srubu) přibližně o 90cm,
  • granátové skluzy jsou na závit a jejich průměr je větší (cca o 5 cm),
  • ucho se zvonem je delší (později se od toho ustoupilo, protože se zmenšila plocha objektu a tím i možnost případného zásahu při bombardování),
  • atd.

Zvláštností a jedinčností je na bohumínském podúseku mnohem více.

A ještě pár slov k dnešnímu stavu objektů Bohumínského stavebního podúseku:

  • MOS-8MOS-6 jsou vyrabované. Dá se do nich bez větších potíží dostat, ale může to být i nebezpečné. Nacházejí se v těsné blízkosti dálnice.
  • MOS-5 rekonstruujeme. Na objektu se zachovalo poměrně hodně původní ventilace až cca 60 %. Srub je dnes ve stavu, kdy jsou obnoveny téměř všechny místnosti (postele, telefony, ventilace, ... ). Jsou zde osazeny dva diesel-agregáty, rozvody elektřiny a vody se dodělávají podle dobové dokumentace. Dokončeny jsou makety pancéřových zvonů (chybí již jen vnitřní vybavení). Ve střeleckých místnostech jsou k vidění historické zbraně zapůjčené ze soukromých sbírek.
  • MOS-4. Zde se dochovala téměř veškerá ventilace, chybí hlavně vybavení filtrovny. Rekonstrukce tohoto objektu je zatím v nedohlednu.
  • MOS-3 je přebudován na kryt civilní obrany. Navíc o objekt nemá nikdo zájem a tak pravděpodobně ustoupí těžbě štěrku. Kdy bude stržen do vody se zatím neví.
  • MOS-2 je oplocen zahrádkáři a ti vás k němu nepustí. Navíc tam mají i psy a tak se tam nedá dostat ani nelegální cestou. Uvnitř byla dříve většina ventilace. Ta se ovšem začala ztrácet a tak jsme ji museli celou demontovat, aby se nestalo že by skončila ve šrotu.
  • A MOS-1 jak jsme již psali nebyl vybudován.
  • Směrem na Karvinou pak navazuje záchytný hák z řopíků. Ten měl vést podél hranice až do Beskyd.

Tabulky s číselnými údaji o MO-S5 a MO-S4:

název: MO-S 5 "Na trati"
stavební podúsek: Bohumín
odolnost: III. stupeň
osádka 43 mužů, z toho 4 dělostřelečtí pozorovatelé
zbraně pod betonem: obě části jsou stejně vybaveny: 1 x protitankový kanón vz. 36 (sólo), 2 x těžký kulomet vz. 37 (sólo), a lehký obranný kulomet vz. 26
zbraně pod pancířem: pravá část : těžký kulomet
levá část : lehký kulomet
betonáž: 19-24 a 25-29. 7. 1936
objem betonu: 4 314 m3
počet filtrů: 2 na pravé a 2 na levé straně
studna: dvě kopané - 4,3m
poznámky: obě části jsou spojeny propojovací chodbou. Levá část má nouzový východ a vedle objektu je pod tratí vybudovaný podchod pro hlídku.

název: MO-S 4 "Šedá vila"
stavební podúsek: Bohumín
odolnost: III. stupeň
osádka 45 mužů, z toho 4 dělostřelečtí pozorovatelé
zbraně pod betonem: pravá střelecká místnost: 1 x protitankový kanón vz. 36 (sólo), 2 x těžký kulomet vz. 37 (sólo), a lehké obranné kulomety vz. 26
levá střelecká místnost: 1x protitankový kanón vz. 36, lehký kulomet vz. 26
zbraně pod pancířem: oba zvony byly vybaveny lehkými kulomety, v kopuli bylo dvojče těžkých kulometů a v druhé kopuli byl sólo těžký kulomet
betonáž: 15-23. 3. 1936
objem betonu: 2 702 m3
počet filtrů: 3
studna: kopaná - 7,6m
poznámky: v objektu se nacházela také radiostanice, a byl trvale napojen na veřejnou elektrickou síť
Jsme součástí Technotrasy
a Tešínského Slezska
Logo technotrasa
Logo tesinske slezko
Rekonstrukce probíhá za pomoci
Naši sponzoři
Logo vesuv Logo grafik aja
Logo Stelmar